Něco málo z historie 

Název Selibov se odvozuje od jména majitele a vykládá se jako Selibův dvůr. První písemní zmínka o této vesnici je v listině z roku 1253, ve které král Václav I. potvrzuje řádu Křížovníků s červenou hvězdou v Praze dar několika vesnic jižně od Písku. Byly to vesnice Maletice, Selibov, Tálín, Smrkovice a jiné. Z dob husitských není o nich nic známo. Teprve z roku 1493 je zpráva, že tento řád koupil zpět ves Tálín, která dostala povolení vést vodu z Píseckých hor do blízkého rybníka. Roku 1519 prodal řád vesnice Tálín, Maletice a Selibov městu Písku. Při tomto prodeji nejsou rybníky vyjmenovány, ale v archivu města Protivína je zmínka o velkém rybníku při Tálínu již roku 1515. Můžeme se tedy domnívat, že oba velké rybníky, Selibovský a Tálínský, zřídil řád křížovníků snad kolem roku 1500, poněvadž oba jsou stavěny stejně a to vynikajícím způsobem.

Podrobnější zpráva o těchto třech vesnicích je z roku 1547, kdy pro vzpouru města Písku proti králi Ferdinandovi bylo jmění města zkonfiskováno. V Tálíně byli v té době pouze 4, v Selibově 17 a v Maleticích 18 majitelů usedlostí. V Selibově i v Maleticích byly dvě krčmy, při Tálíně byl „ rybník veliký, do něho 200 kop násady“ a tři menší rybníky, při Selibově „rybník jeden, velký, do něho násady na ryby 200 kop“. Tyto tři vesnice byly nejdříve připojiliy k panství Hluboká a do roku 1598 k panství Protivín, jehož majitel Jiří Vratislav z Mitrovic povolil Maletickým a  Selibovským pást dobytek a sekat stýl na rybníce Selibovském.

Název Maletice se vykládá jako ves lidí Malatových. K dějinám této vsi je nutno dodat, že na sklonku 15. století držel část Maletic Jan Radkovec z Mirovic, který si zde vystavěl dřevěnou tvrz. Písečtí mu na ní zničili tzv. podsebití a rozvod a odvolávali se na privilegium císaře Karla, podle kterého v okruhu jedné míle nesměl nikdo okolo Písku stavět hrady. Radkovec z Mirovic žaloval Písecké u zemského soudu, avšak svoji při v roce 1487 prohrál.

Zatímco podle soupisu majetku poddaných v roce 1654 třicetiletá válka Selibovu příliš neublížila, zůstalo v Maleticích pouze osm větších sedláků, tři velké grunty byly pusté a od tří větších gruntů byla pole svedena k panskému dvoru. I dobytka zde bylo méně, než v Selibově.

Nedaleko Maletic jsou zbytky staré velké tvrze Klokočína. Ještě před sto léty dělala tvrz dojem starého zámku. Její držitelé, kteří se často střídali, byli povinni službou k hradu Hluboká, později k hradu Zvíkovu. Na sklonku 15. století byla tvrz přestavěna na jednopatrovou budovu, která se ještě dnes jeví jako obdélné stavení, zdobené na dvoře škrábaným kvádrovým zdivem. Komín byl zdoben římsováním ze 16. století. Jedna místnost v přízemí i chodba při ní má dodnes křížovou klenbu, v prvém patře je sklenuta pouze chodba.

Roku 1615 koupil tvrz majitel Protivína Jan Vratislav z Mitrovic a Klokočín se stal jedním z hospodářských dvorů tohoto panství. Tento dvůr byl vždy malé výměry, v roce 1701 se zde uvádí bažantnice, ale již tehdy byla budova tvrze ve špatném stavu.

Roku 1900 měl Selibov 38 domů a 270 obyvatel, Maletice s Klokočínem 37 domů a 323 obyvatel.

Zdroj: “Antonie Kolafová-Dějiny Města Protivín a Připojených osad do roku 1918, 1998, ISBN 80-238-2299“

Kronika Selibova 1925 – 1956

Statistika

Zde jsou uvedeny počty obyvatel a domů v Selibově od roku 1869. Zdrojem pro tyto tabulky a grafy je Český statistický úřad:  Historický lexikon obcí České republiky – 1869 – 2011

Rok	Počet obyvatel	Počet domů
1869	269	32
1880	291	37
1890	258	38
1900	270	38
1910	234	38
1921	241	38
1930	221	40
1950	156	42
1961	148	39
1970	136	35
1980	120	35
1991	91	37
2001	62	43
2011	64	49

Selibov na mapách

Existuje řada materiálů, kde se Selibov vyskytuje. Jedním ze zajímavých zdrojů a odkazů jsou mapy. Laboratoř geoinformatiky Fakulty životního prostředí Univerzity J.E.Purkyně v Ústí nad Labem zpracovala digitálně mapové díla z území Čech, Moravy a Slezska.

I. vojenské mapování – josefské: 1764-1768 a 1780-1783 (rektifikace),
měřítko 1: 28 800

II. vojenské mapování – Františkovo: 1836-1852, měřítko 1: 28 800

III. vojenské mapování – Františko-josefské: 1877-1880 (Čechy) ,
měřítko 1 : 25 000